Jak zabránit tvorbě zubního kazu?

Jednou z hlavních příčin vzniku zubního kazu i zánětu dásní je zubní povlak. Pokud není pravidelně odstraňován, hromadí se na zubech. Bakterie, které se nacházejí v zubním povlaku, mění cukry z potravy na kyseliny. Některé bakterie produkují řadu toxických látek. Jejich vlivem může vzniknout zubní kaz a zánět dásní. Je známo, že změny hladin progesteronu a estrogenu během těhotenství ovlivňují ženský organismus. Mohou mít vliv také na stav dásní, které jsou vnímavější k zánětlivým změnám. 

Pokud těhotná žena trpí zánětem dásní před otěhotněním, v průběhu těhotenství se zánět zpravidla zhoršuje. Příznakem onemocnění dásní je jejich krvácení při čištění zubů. To může ženu překvapit. Ve snaze předejít krvácení dásní pak může omezit čištění chrupu. Následkem je často další hromadění plaku a zhoršení stavu dásní. Neléčený zánět může poškodit závěsný aparát zubu a způsobit tzv. paradentózu. Tento stav může být v některých případech i příčinou předčasného porodu a následných komplikací ovlivňujících zdraví dítěte. 

Jaká jsou preventivní opatření? Pokud plánujete těhotenství, domluvte si návštěvu u zubního lékaře ještě před otěhotněním. Tato prohlídka by měla zahrnovat i rentgenové vyšetření. Během těhotenství máte nárok na dvě preventivní prohlídky, nejlépe v prvním a ve třetím trimestru. Ve druhém trimestru je nejvhodnější doba na ošetření zubních kazů a léčbu zánětu dásní. 

Zuby je nutné čistit zubní pastou s fluoridem, a to nejméně 2× denně. Pokud trpíte nevolnostmi, vypláchněte si vždy po zvracení ústa vodou. Žaludeční kyselina je velmi agresivní a může zuby poškodit, proto si bezprostředně po zvracení zuby nečistěte, ale ústa pouze vypláchněte vodou. Večer si vždy vyčistěte i mezizubní prostory. Kromě čištění zubů zubním kartáčkem a pastou s fluoridem si vyplachujte ústa dvakrát denně ústní vodou s fluoridem. 

Batole je dítě od 1 do 3 let věku. V tomto období se prořezává dětský chrup a ve 3 letech by dítě mělo mít všechny mléčné zuby. Je to také období, kdy se dítě učí základním hygienickým návykům včetně pravidelné péče o chrup. 

Rodiče by s dítětem měli pravidelně chodit k zubnímu lékaři na preventivní prohlídky, a to každých 6 měsíců. Výsledek prohlídky se zaznamenává do zubního průkazu dítěte, který je součástí zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. 

Batole by mělo mít svůj zubní kartáček, který by měl svou velikostí a tvarem odpovídat věku 1 – 3 roky. Zuby by mu měli čistit výhradně rodiče. Dítě si sice v tomto věku zkouší čistit zuby samo, ale většinou kartáček kouše a čištění je tak neúčinné. Technika čištění je jednoduchá, zuby se čistí stíracím pohybem štětin kartáčku po zubu od dásně směrem ke kousací hraně nebo plošce (u stoliček), a to několikrát na jednom místě. K čištění zubů batolat by se měla používat zubní pasta s fluoridem pro danou věkovou skupinu 0 – 2 nebo 0 – 3 roky (500 ppm fluoridu). Množství použité pasty by mělo být malé, mělo by pokrývat pouze povrch štětin kartáčku. 

Dítě by mělo dostávat běžnou batolecí stravu. Není vhodné dávat dítěti sladkosti mezi hlavními jídly. Důležitý je pitný režim, dítě by mělo pít obyčejnou vodu nebo neslazenou pramenitou vodu, případně mírně oslazený čaj. Nikdy dětem nedávejte slazené nápoje, slazený čaj, ochucené mléko nebo granulované čaje večer po vyčištění zubů, před usnutím či v průběhu noci. Vhodné není ani časté pití dětských ovocných nápojů. K přípravě pokračovací mléčné výživy a dětských mléčných kaší je ideální používat pramenitou neperlivou vodu, která obsahuje fluoridy. Pokud dítě kojíte, noční kojení ukončete nejpozději v 15 měsících věku dítěte a nenechávejte dítě u prsu usínat. Po kojení mu otřete zuby plenou. Nedávejte dítěti v tomto věku žádné fluoridové tablety. 

Vyvarujte se používání stejné lžičky k ochutnávání stravy a poté ke krmení dítěte, neolizujte mu dudlík, nepijte ze stejné lahve nebo hrníčku a neolizujte mu prsty. Zvyšuje se tím riziko přenosu bakterií způsobujících zubní kaz do úst dítěte.

Předškolní dítě je dítě ve věku od 3 do 6 let. V tomto období má dítě kompletní dočasný chrup, tj. 10 zubů v horní čelisti a 10 zubů v dolní čelisti. Mezi 5. a 6. rokem se mohou u některých dětí prořezat stálé střední řezáky, častěji v dolní čelisti, a první stálé stoličky. 

Předškolní dítě je velmi učenlivé a vnímavé, rádo napodobuje rodiče nebo starší sourozence. Toho lze využít při vytváření a fixování základních hygienických návyků, ke kterým pravidelná péče o chrup rozhodně patří. Přestože je dítě již o něco zručnější, jeho jemná motorika se teprve rozvíjí, a tak si ještě nedokáže vyčistit zuby správně samo. Zuby by mu proto i nadále měli čistit rodiče. 

K čištění zubů by dítě mělo mít zubní kartáček odpovídající jeho věku (3 – 6 let). Rodiče by měli čistit zuby stíracími pohyby kartáčku od dásně směrem ke kousací hraně nebo plošce, a to několikrát na jednom místě. Správnou techniku čištění zubů lze nacvičit i s dítětem při návštěvě dentální hygienistky. Zuby je zapotřebí dítěti čistit dvakrát denně, ráno před snídaní a večer před spaním. Po snídani by si dítě mělo vypláchnout ústa vodou. 

Nedílnou součástí péče o chrup je pravidelné používání zubní pasty s fluoridem. Podobně jako v případě zubního kartáčku existují zubní pasty pro děti ve věku 3 – 6 let s odpovídajícím množstvím fluoridu (1 000 ppm), který je nutný k ochraně zubů před zubním kazem. Nabídka zubních past pro předškolní děti je široká (elmex Junior, Colgate, Perlička, Vademecum, Oral B a mnoho dalších). 

Množství zubní pasty nanesené na kartáček by mělo odpovídat velikosti hrášku. V předškolním věku již většina dětí umí pastu vyplivnout. Pokud malé množství spolknou, nic se nestane. 

V tomto věku by děti ještě neměly používat jiné, doplňující produkty s fluoridem jako jsou výplachy a roztoky. Ochranu zubů před zubním kazem lze posílit například fluoridovými gely, ale pouze po předchozím vysvětlení a doporučení zubním lékařem. Podobné je to s fluoridovými tabletami, jejich užití a dávkování je přísně individuální a pouze na doporučení zubního lékaře. 

Strava předškolních dětí by měla být pestrá a měla by obsahovat všechny důležité živiny. V podstatě by se zásadním způsobem neměla lišit od stravy ostatních členů rodiny. To je důležité proto, aby se dítě naučilo správně kousat. Přesto existují některá stravovací rizika, která mohou podstatně přispět ke vzniku zubního kazu u předškolních dětí. Především to je častá konzumace sladkostí mezi hlavními jídly, včetně slazených dětských nápojů, které jsou mezi dětmi velmi oblíbené. Vhodnější než ovocný džus, ovocný nápoj nebo slazený čaj je obyčejná voda nebo pramenitá neperlivá voda. Velmi nevhodné je podávání slazených nápojů, ochuceného mléka nebo kakaa večer před spaním. Určitou ochranu zubů po jídle nebo i mezi jídlem může představovat žvýkačka bez cukru. 

Samozřejmostí by měly být pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře každých 6 měsíců a následné včasné ošetření zubních kazů, pokud se objeví. V tomto věku se mohou objevit některé vady skusu (otevřený skus, zkřížený skus apod.). Pokud zubní lékař při preventivní prohlídce takový stav zjistí, je vhodné vyšetření dítěte ortodontistou, který navrhne odpovídající cvičení nebo léčbu. 

Školní dítě je obvykle starší 6 let. V tomto věku by mělo být zdravé dítě již manuálně a duševně vyspělé natolik, aby si uvědomovalo důležitost pravidelné péče o chrup. 

Neznamená to ovšem, že je vše schopné dělat samostatně, bez kontroly rodičů. V tomto věku se začínají prořezávat stálé zuby a kolem 12 let je obvykle výměna zubů kompletní, tedy vyjma zubů moudrosti. Stálé zuby krátce po prořezání do úst jsou z řady důvodů náchylnější ke vzniku zubního kazu, a proto je zapotřebí věnovat jeho prevenci v tomto období značnou pozornost. 

Základním preventivním opatřením je pravidelné čištění zubů zubním kartáčkem a pastou s fluoridy. Školní dítě je schopné vyčistit si většinu zubů samo, nicméně u mladších školních dětí je pomoc rodičů stále nutná. Pokud má dítě již z předškolního věku nacvičenou správnou techniku čištění zubů, dokáže si vyčistit přední zuby a ještě přetrvávající dočasné stoličky. Za nimi se ale prořezává stálá stolička a to již tak snadné není – zub je vzadu, dítě se tam zubním kartáčkem těžko dostává, a navíc kousací ploška je řadu měsíců níže než kousací plošky dočasných stoliček. První stálou stoličku je proto zpočátku nutné dočišťovat tzv. jednosvazkovým kartáčkem, což většina 6 – 7 letých dětí nezvládne, proto jim musí pomoci rodiče. 

I když je dítě zručné, je vhodné občas zkontrolovat kvalitu čištění. K tomuto účelu slouží tabletky, které si dítě nechá rozpustit v ústech nebo je chvíli cucá. Barvivo v tabletce obarví zubní povlak všude tam, kde nebyl při čištění odstraněn. Dítě i rodič tak mají okamžitou kontrolu, jak to s čištěním zubů vypadá. 

Dítě by si mělo čistit zuby dvakrát denně, ráno před snídaní a večer před spaním. Po snídani by si dítě mělo vypláchnout ústa vodou. 

Společně se zubním kartáčkem by dítě mělo používat k péči o chrup zubní pastu s fluoridy. Ve školním věku je vhodné používat pasty se stejným obsahem fluoridu, jako je tomu v pastách pro dospělé (1450 – 1500 ppm fluoridu). Množství pasty nanesené na zubní kartáček by mělo odpovídat velikosti hrášku. Vhodným doplňkem fluoridové prevence jsou ústní vody s obsahem fluoridu, které může dítě používat od 6 let vždy po vyčištění zubů. Většině dětí stačí vody s nižší koncentrací fluoridu (např. Colgate, elmex, Oral B, meridol apod.). 

Děti, které mají fixní ortodontický aparát, by měly používat ústní vody s vyšším obsahem fluoridu. Ve školním věku lze začít také s mezizubní hygienou, to znamená s čištěním mezizubních prostorů, zejména mezi řezáky v horní i dolní čelisti.  K tomuto účelu by měla sloužit výhradně zubní nit. O způsobu použití zubní nitě a o případných dalších formách fluoridové prevence by měl dítě i rodiče informovat registrující praktický zubní lékař v rámci pravidelných preventivních prohlídek. 

Stravovací návyky bývají u školních dětí méně ovlivnitelné. Děti tráví většinu času ve škole a na mimoškolních aktivitách. Kontrola nad tím, co dítě přes den jí a pije je proto obtížná. Ve většině škol jsou různé bufety a automaty a jejich sortiment většinou není tím, co by zubům prospívalo. Riziko nepředstavují pouze sladkosti, ale také sladké nápoje, které se u dětí těší velké oblibě. Opět platí, že nejvhodnějším nápojem ke svačině či na sport je čistá pramenitá voda. 

Pravidelné preventivní prohlídky představují nedílnou součást péče o chrup dítěte školního věku. Na prohlídku by měli dítě doprovázet rodiče. Měli by být přítomni v zubní ordinaci jak při vyšetření, tak v průběhu ošetření dítěte. 

Preventivní prohlídky jsou pravidelné návštěvy dítěte v doprovodu rodičů u registrujícího praktického zubního lékaře každých 6 měsíců. Preventivní prohlídky slouží k vyšetření dutiny ústní dítěte a stavu chrupu a informaci o primárně preventivních opatřeních.

První preventivní vyšetření by mělo dítě s rodiči absolvovat mezi 6. – 12. měsícem věku. Není nezbytně nutné, aby dítě mělo prořezané zuby.

Prohlídka slouží zejména: 

• ke zjištění zdravotního stavu dítěte po porodu a během poporodního období,
• posouzení vývoje dítěte,
• identifikaci rizikových faktorů, podílejících se na vzniku zubního kazu,
• ke zjištění vrozených vývojových poruch zubů v rodině dítěte,
• k informaci o prevenci zubního kazu.

Je vhodné, aby společně s dítětem byla vyšetřena také matka (stav chrupu a dásní, úroveň ústní hygieny), protože neošetřené zubní kazy a zánět dásní matky jsou jedním z rizikových faktorů vzniku zubního kazu u dítěte. Informace o preventivní prohlídce a stavu chrupu se zapisují do Zubního průkazu dítěte, který je součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. Zubní průkaz by rodiče měli přinést na každou preventivní prohlídku. 

Preventivní prohlídky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dvakrát ročně u dětí do 18 let věku. Na preventivní prohlídku by měli dítě doprovázet rodiče. Ti by měli být přítomni nejen při vyšetření, ale také při každém ošetření dítěte. 

Nejvhodnější model, který je přínosem pro zubního lékaře, rodiče i dítě je, pokud dítě navštěvuje stejného praktického zubního lékaře jako rodiče a na preventivní prohlídku přicházejí společně. 

Úrazy zubů jsou druhou nejčastější příčinou návštěvy dítěte u zubního lékaře. Úrazem mohou být postiženy zuby dočasné i zuby stálé. Každý úraz zubů vyžaduje okamžité vyšetření zubním lékařem, protože následky úrazů zubů mohou vést k různým komplikacím. 

Příčinou úrazů zubů u malých dětí jsou většinou pády. U školních dětí to bývají úrazy při školních aktivitách, sportu, hrách a kolizích mezi dětmi. Úrazem bývají postiženy většinou přední zuby, častěji horní. 

Úrazy zubů rozdělujeme na úrazy zubní korunky, úrazy kořene a poranění závěsných vazů zubu. Úrazy korunky jsou zlomeniny, odlomit se může pouze část zubu, nebo celá zubní korunka. Takové úrazy jsou patrné na první pohled a vyžadují ošetření u zubního lékaře. Většinou se ztracená část zubu dostaví pryskyřicí. U závažnějších poranění rozhoduje o způsobu ošetření řada faktorů, které zhodnotí zubní lékař a doporučí vhodný postup. Zlomenina kořene není vždy dobře viditelná, zub může být i pevný a dítě nemusí mít obtíže. Zlomeninu kořene odhalí pouze rentgenové vyšetření. Poranění závěsných vazů zubu je obvykle spojeno s pohyblivostí zubu, zaklíněním zubu v jiné poloze nebo s kompletním vyražením zubu ze zubního lůžka.  

Vyražení zubu je nejzávažnějším typem poranění. Důležité je zub pokud možno najít, vložit do studeného mléka, slin dítěte (pokud to je možné) nebo alespoň studené vody a dítě co nejdříve dopravit k zubnímu lékaři, který dítěti poskytne první pomoc – tzv. replantaci zubu (vložení zubu zpět do zubního lůžka a fixace dlahou). Nikdy nenechávejte zub tzv. nasucho. Pokud se zub nenajde a dítě ani doprovod neví, kde je, musí být zhotoven rentgenový snímek hrudníku k vyloučení vdechnutí zubu. Takto se postupuje u zubů stálých, dočasné zuby se nikdy takto neošetřují, protože hrozí poškození zárodku stálého zubu. 

Poškození zárodku stálého zubu hrozí při úrazech zubů dočasných, zejména při zaražení dočasného zubu do čelisti (tzv. intruzi). Následkem může být poškození vývoje zubní korunky nebo neprořezání stálého zubu. Nejčastější komplikací úrazů stálých zubů je jejich odumření. K tomu může dojít kdykoli po úrazu, i po několika letech. Proto je nutné stálé zuby postižené úrazem pravidelně kontrolovat v rámci preventivních prohlídek. Odumření zubu se projeví nejčastěji změnou barvy korunky (šedé zbarvení) nebo vytvořením píštěle (váčku) nad poraněným zubem, další známky odumření zubu zjistí pouze zubní lékař. 

Důležité je úrazům zubů předcházet. Děti, které sportují, mohou nosit chrániče zubů, které se zhotovují individuálně v ústech dítěte. Jedná se o velmi účinný způsob ochrany zubů zejména v horní čelisti. 

Léčba úrazů zubu je dlouhodobá a někdy velmi náročná. Rodiče by si proto měli být vědomi toho, že akutním ošetřením péče o dětský chrup po úraze nekončí.